Frekvence některých očních onemocnění v dětské populaci (0,5 - 5 let):

Příznaky, na které by rodiče měli dát pozor:

šilhání, pokles víčka, šedá nebo bílá zornice, omezení pohybu oka,
přivírání jednoho oka, opakované záněty očí,
mnutí očí, jejich pálení a zarudnutí, časté mrkání,
naklánění hlavičky na jednu stranu,
nemotornost dítěte, časté zakopávání, narážení do věcí, neschopnost uchopit hozené předměty

Je nejčastěji způsobena zkrácením předozadní osy oka, vzácněji zmenšenou lomivostí rohovky nebo čočky nebo chyběním čočky. Rovnoběžné paprsky vstupující do oka se spojují za sítnicí. Hypermetropie je vadou vrozenou, při narození jsou prakticky všechny  oči dalekozraké, rovnoměrně s růstem celého těla narůstá i předozadní osa, takže by se měly stát všechny oči emetropickými. Jak uvádí Hromádková u více než 50%  očí zůstává určitý stupeň hypermetropie. Příčina hypermetropie není známa, víme však že důležitou roli hraje dědičnost. Hypermetropii korigujeme spojkami.

Je nejčastěji způsobena prodloužením předozadní osy oka, mnohem vzácněji vyšší lomivostí optických prostředí. Rovnoběžné paprsky, vstupující do oka se spojují před sítnicí a na sítnici pak vzniká neostrý obraz pozorovaného předmětu. Myopické oko vidí lépe do blízka, do dálky špatně. Myopii korigujeme rozptylkami.

Podle růstu dělíme myopii na stacionární a progresivní. Podle počtu dioptrií dělíme myopii na  

                          -   lehkou (do   – 3 dpt),  

                          -   střední (do   – 6 dpt),  

                          -   těžkou (nad  – 6 dpt). 

Je stav, při kterém  není refrakce obou očí stejná. Anizometropie malého stupně je častá, větší působí potíže při akomodaci a je spojena s rozdílnou velikostí obrazů na sítnici – anizeikonií.

Anizeikonie

Je překážkou pro fúzi, čímž dochází k poruše JBV. Vzniká útlum hůře vidícího oka (oka s větší refrakční vadou) a dochází ke vzniku anizometropické amblyopie. Anizometropická amblyopie bez šilhání se bohužel zjistí až v předškolním nebo ještě hůře ve školním věku, kdy je již na úspěšnou léčbu pozdě.

Rozdělení  amblyopie:

Kongenitální  (vrozená) – vyskytuje se od narození, léčením se nelepší vůbec, nebo jen částečně. Patří sem amblyopie při nystagmu, kdy oko není schopno přesné centrální fixace a amblyopie při albinismu,

Amblyopia ex anopsia  - amblyopie z nepoužívání oka – vzniká po narození zamezením vstupu normálních zrakových podnětů do oka například při kataraktě, krvácení do sklivce,

Anizometropická – vzniká při anizometropii tj. rozdílu dioptrií mezi oběma očima. Může být spojena se šilháním, může být oboustranná,

Ametropická – může být na jednom nebo obou očích při vysoké refrakční vadě, zvláště při hypermetropii,

Meridionální – při velkém vrozeném astigmatismu, může být na jednom nebo obou očích, trvalým nošením brýlí se zlepšuje po delším čase,

Relativní – při malé organické vadě v centrální optické oblasti sítnice a před sítnicí např. polární katarakta,

Amblyopie při strabismu – je nejčastější, vzniká na základě aktivního útlumu foveoly uchýleného oka.